Promises are to be kept...

Pojďme si to říct rovnou a bez obalu...tedy vlastně s obalem... Ale beze slov. Dneska bez...

Silent Cut @ Masarka 22/07/11 [ download ]

Den 9 Chill Bill

Včera se mi kromě hraní v Jameson´s Lounge zakončené klopýtnutím a pádem za odposlech povedlo navštívit Let it Roll warm up v Zombie baru, kde se akce podařila, ale v mém itineráři míst a přátel které jsem celý festival zanedbal mnohem více. Ciabatta v Escobaru je skutečně legendární a bude k mání i po skončení festivalu, takže o důvod víc navštívit Vary i mimo festival je na světě. Cestou kolem FooPaa jsem zkontroloval oknem místo, kde se dnes pokusím z festivalových hostů vyždímat poslední zbytky energie. A nakonec to nejlepší. Byl jsem v Aeuroportu. Tento festival poprvé. Přišel jsem pozdě, Lovermana a Joshuu jsem pozdravil v půlce schodů, do kterých jsem se nakonec přeci jen vypachtil a pak už jsem si jen užíval. Ross the Boss a jeho afromasakr rozjel solidní vibe a po chvíli jsem zapomněl, že jsem před několika hodinami doslova padal únavou. Pokud mne paměť neklame, tak dnes je poslední den festivalu, což znamená, že zítra na tomto místě bude report z města duchů... Držte se a až se zavře Lounge, uvidíme se ve FooPaa .)

Den 9 Chill Bill

Včera se mi kromě hraní v Jameson´s Lounge zakončené klopýtnutím a pádem za odposlech povedlo navštívit Let it Roll warm up v Zombie baru, kde se akce podařila, ale v mém itineráři míst a přátel které jsem celý festival zanedbal mnohem více. Ciabatta v Escobaru je skutečně legendární a bude k mání i po skončení festivalu, takže o důvod víc navštívit Vary i mimo festival je na světě. Cestou kolem FooPaa jsem zkontroloval oknem místo, kde se dnes pokusím z festivalových hostů vyždímat poslední zbytky energie. A nakonec to nejlepší. Byl jsem v Aeuroportu. Tento festival poprvé. Přišel jsem pozdě, Lovermana a Joshuu jsem pozdravil v půlce schodů, do kterých jsem se nakonec přeci jen vypachtil a pak už jsem si jen užíval. Ross the Boss a jeho afromasakr rozjel solidní vibe a po chvíli jsem zapomněl, že jsem před několika hodinami doslova padal únavou. Pokud mne paměť neklame, tak dnes je poslední den festivalu, což znamená, že zítra na tomto místě bude report z města duchů... Držte se a až se zavře Lounge, uvidíme se ve FooPaa .)

Den 6 Nevíte někdo, co je dneska za den?

Předvčerejší večírek skončil včera v šest, takže včera jsem poprvé spal v kufru svého rudého Ferrari Almera. Usnul jsem s hlavou mezi heverem a golfovou holí, přikryl jsem se bundou a ve čtyři odpoledne jsem se probral. Den jak korálek. Vzhledem ke změnám v programu jsem byl navíc zahrnut do programu Jameson Lounge stanu, kde jsem od půlnoci atakoval hlukové limity. Nutno dodat že osazenstvo stanu projevilo až nečekané pochopení a za odměnu jsem jim mohl poskytnout svůj odposlech, kterýžto ve finále odvedl skvělou práci. Dnes se mi snad konečně podaří navštívit Aeroport, protože zítra a pozítří mne čeká Lounge a v sobotu closing party ve FooPaa. Dekadentní týden pokračuje a naše tempo je vražedné... WaryWood 4 Life

DEN 4 Kdybyste mě našli, tak mi zavolejte...

Festival se rozjel a nestaví. Páteční warm up a sobotní mírný útlum mne ukolébal, takže nedělní koncert ProStatics (ex Bow Wave) & Porto a afterparty v Masařce jsem považoval za formalitu. Neděle... Všichni budou unavení a ve dvě jsem doma. Ooops... Píšu a mažu, mažu a píšu...Nemohu. Mohu akorát poděkovat všem kteří na parketu nechali kus duše.

It´s been emotional.

Dnes Večer se klasicky po česku přikloním na obě strany. Večer načnu undergroundovým večírkem v klubu W, kde pak zanechám svého parťáka Slavicka svému osudu a od půlnoci budu zachraňovat životy v Jameson stanu u Thermalu. Underpop forever!

DEN 1 1723 ZULU - Thermal Corso

Hvězdy už přijely

Davem se teď propletl na kuřecí křupavo opálený Johny Holliday, teď si mě přísným okem měří Taxikář Roberta de Nira. Teď kolem prošel producent Britney Spears? Gangster z Grand Theft Auto? Slunce opět ve hře...  Popeláři se činí a odváží svou první tunu kelímků a tácků. Sestřeluji mobilem svého prvního papparaziho a uploaduji ho na zeď... 

Teď projela první limuzína... Planý poplach. Agent Smith se vrací na pozici.

Nějak nám to tady houstne... ale problém nemáme...

Tak a je po všem. Hosté se mihli a už jsou uvnitř. Teď si republic of two dají zvukovou zkoušku a pak už nás čeká ten pravý šum. Elektromagnet zahájení a hvězd zeslábne a všichni se nekoordinovaně rozprsknou do šumu...

Hodně štěstí...

DEN 1 : 1354ZULU - davy, Juraj a šťastné zítřky...

První den festivalu začal v jednu ráno. Bylo to něco jako když čekáte na silvestra a pak najednou zjistíte, že nový rok tu je už přes hodinu, protože jediný člověk který má na ruce hodinky se právě vrátil z jiného časového pásma. Dopolední Karlovy Vary však už danou skutečnost zaregistrovaly a na volně proudící lidé plní ulice ozvěnou, ze které jsou domorodci rozrušení jak lesní zvěř u dálnice. Nikdy bych nevěřil, že je na světě tolik lidí a tolik oranžových klíčenek.

V hotelu Thermal byl už spatřen Juraj Jakubisko. Na grilování v záři reflektorů moc nehraje, takže se dá předpokládat, že bloudí hotelem a hledá někoho, kdo by si od něj koupil Bathory 2.

Co se počasí týče, tak slunce provokuje a zkouší co vydržíme, ale dle předpovědí má během festivalu propršet jen prvních devět dní, takže se není čeho bát.

A teď trochu bulváru. Máme na cestě fotografii nákupního košíku Marka Ebena a prý jede Bio... Uvidíme...